Příběh malé hvězdičky

01.01.2015 17:16

Na hvězdném nebi svítila malá hvězdička, její světlo svítilo stále silněji ,až úplně zářila. Osvětlovala Zemi a jako–by něco hledala. Také že, hledala , hledala kam by šla.

Uviděla dvě krásné bytosti, plné strachu z pozemských starostí. Ty zářivé bytosti skoro nejsou vidět přes závoj starostí a problémů Co to je?,to je hra?,,na starosti a problémy“?. Tam mě to táhne, tam se půjdu podívat, říká si malá zvědavá hvězdička. Posvítím jim na cestu.

Sjela po jednom ze svých zlatavých paprsků přímo k těmto dvěma bytostem.

Jé, to je hezká maminka a tatínek se mi také líbí.To je ono, tady si to vyzkouším, jak to chodí na Zemi. Hvězdička se radovala jak se jí povedlo krásně přistát.

Uvelebila se v měkoučkém růžovém pokojíčku, každým maminčiným nádechem  se pohoupávala a tlukot maminčina srdce jí sděloval první pozemské informace,,Jsi tady a teď, jsi tady a teď“.První informace o existenci v prostoru a čase, tedy ve hmotném světě.

To dobrodružství ji velmi zajímalo, zjistila, že roste její tělíčko,že dostala vše co bude potřebovat, zde na Zemi. Byla obklopena  krásnými jemnými bytostmi, které jí v měkkém růžovém pokojíčku ukolébávaly aby se cítila v bezpečí.

Když maminka zjistila ,že se něco neobvyklého děje, byla z toho velmi překvapená. A protože zde na Zemi se hraje ta hra na problémy, dostala maminka velký strach.

Malá hvězdička zkoumala co je to ten strach, byl to nepříjemný pocit a tak se naučila první pozemskou věc. Vůbec se jí to nelíbilo, přišla až sem na paprsku lásky a najednou tohle.

Nablízku byla bytost, která hvězdičku v tom strachu zastihla a protože už s pozemským strachem měla nějaké ty zkušenosti,řekla jí: milá, krásná , to je jen strach a ty jsi láska, já jsem láska a láska stojí vždy při nás.Tvá maminka s tatínkem jsou také láskou, nech je chvilku bát ,oni si vzpomenou čím jsou. Strach se váže na strach, láska probouzí lásku.

Tys jako světlo sestoupila do pozemské reality a světlo je láska.

Máš tu důležité poslání, svítit  všem bytostem a objevovat světlo tam, kde ho lidé zatím nevidí.

Já jsem tvá babička a mým úkolem je ,svítit a probouzet lásku, naši pravou podstatu,ve vědomí lidí.

Budu stát vždy při tobě, ať se děje cokoli. Tak ,jako jsem to před lety slíbila tvé mamince, když se narodila ale ještě jsem si plně neuvědomovala hluboký význam těchto slov.

Lidské vědomí je jako velmi dlouhý tunel, kde nevidíš konec, vidíš pouze malou část. Chceš-li poznat celý tunel , je třeba se rozhodnout vstoupit dovnitř , jít tmou a svítit si na cestu paprskem víry v lásku tak dlouho, dokud nespatříš opět světlo. Když se světla propojí  osvítí se celý tunel poznáním. Vše je jasné- není nic než láska-….

,,A babičko , kde je ten strach?“, ptáš se: ten straší v naší hlavě holčičko a většina lidí mu věří tak , že ho žijí. Ale ty to tak mít nemusíš, když to tak nebudeš chtít. Všichni máme dar svobodné volby. Nikdo nedělá nic co dělat nechce, vždy mu to co v životě má, i k něčemu slouží

A to slouží k něčemu lidem  i ty problémy ,co o nich pořád mluví ?

Ano, problémy slouží k řešení ale lidé se k nim často staví tak, že je odmítají efektivně řešit a zabývají se tím ,že je mají. Tím se staví do role oběti a žádají pozornost od okolí.

Chtějí tímto způsobem jen lásku ale nedostávají ji. Místo lásky vzbuzují v okolí lítost, strach,

pocity viny.A okolí těmto lidem odráží tyto pocity zpět místo toužebně očekávané lásky.

Ale ty to tak hvězdičko mít nemusíš, když nebudeš chtít, máš přece dar svobodné volby.

Rozhodla ses vstoupit tady a teď do tohoto světa, chceš růst, vyvíjet se, narodit se sem, prožívat pozemský život a tak vítej! Máš vše co potřebuješ.

Jsi nádherné zářivé Vědomí, které má tu moc jedinou myšlenkou  spustit tento děj.  Tvá maminka září jako Slunce tvojí přítomností, osvětluje vše kam přijdete. Všude kudy jdete rozséváte semínka lásky ,ze kterých vyrůstají krásné květy.Těmto květům pomalu a jistě ustupuje plevel strachu.

 Pozemský čas běží, ty se krásně vyvíjíš a rosteš, dostává se ti prvních pozemských zkušeností. Třeba když má maminka strach  z čehokoli, že si nevěří, že je dost dobrá pro tatínka, že se snaží aby se zavděčila druhým a popírá  tím sebe, zrazuje své nitro, sama sebe.

Tomu ty věřit nemusíš, naopak tvým úkolem na této zemi je rozsévat semínka lásky a učit své rodiče a lidi kolem, důvěře v sebe. Po celé minulé generace jsme se učili strachům a ne lásce.

Ale naší podstatou je láska  a ty to víš, přes tvoje světlo proudí informace z jiných dimenzí, základním kamenem je možnost svobodné volby, rozhodnout se opustit cestu strachu a návrat na cestu lásky. Už u maminky v bříšku ovlivňuješ lidi kolem sebe, učíš je návratu k lásce.Těším se na tebe, učím se vnímat tvé jemné energie a mám cíl vnímat energie 2. dimenze, skřítky, víly, elfy, moc mi to zatím nejde.

Já, tvoje babička ,den ze dne žasnu nad informacemi které mi poskytuješ. Když náhle vstupuješ do mé meditace a seznamuješ mě s energiemi  2. dimenze.

V meditaci jsme stáli v kruhu, byla nás větší skupina chystali jsme se očistit planetu Zemi od zbytků sítí zla, a Eva , která nás vedla meditací, přizvala ke spolupráci bytosti 2. dimenze.

V tom okamžiku jsi tam vtrhla a třesoucí se bradičkou jsi mi vyčítavě  řekla:,, No, ty jdeš na skřítky a mě bys tady nechala!“V úžasu stojím a nevím co si o tom myslet. Ptám se, kdo jsi?

Ty hned důrazně a jasně. ,,Já jsem Adélka a jdu s tebou na ty skřítky a čistit planetu“Ptám se , proč nejsi u maminky? ,,Protože nemá čas, má moc práce!“ říkáš nekompromisně.Pracovali jsme na mentální úrovni na očistě planety a pak jsme sázeli květy lásky ,aby se  Země uzdravila. Tys využila možnosti svobodné volby a řekla jsi : ,,Já nebudu sázet kytičky, budu sít semínka bude jich víc a doletí kam budou chtít!“A tak jsi s pytlíčkem rozsévala semínka po celé planetě, skotačila se skřítky a vílami a já nevycházela z údivu.

Večer po této meditaci jsem nemohla usnout. Byla jsem plná dojmů ale i pochybností, co se mi vlastně přihodilo.Ty zatím na pochybnosti nehraješ a tak jsi hned ráno přišla ještě než jsem stačila otevřít oči a jasně mi sdělila: ,,Babičko, když mě nebudeš poslouchat tak nebudeš nic vědět!“ V ten okamžik jsem byla vzhůru a svěží , opět překvapená.Tvá energie záměru, ta přímost a rozhodnost je nádherná. Jsi šest měsíců u maminky v bříšku a nejen ,že září maminka tebou ale září celý svět.

Vstupuješ do třetí třetiny  svého vývoje uvnitř mamčina bříška. Krásně rosteš tvé pohyby  sílí.

S maminkou jste sehraná dvojka. Mamka ví kdy spinkáš, kdy se probouzíš, tvá komunikace na všech rovinách je naprosto dokonalá. Mě znovu  a znovu překvapuješ svými vstupy do  tvorby mé práce.Například v meditaci s Ježíšem, kdy jsem si chtěla ujasnit jak to vlastně všechno bylo, neboť co žiji mám pochybnosti o pravdivosti jeho životního příběhu, který je nám po věky předkládán. Cítila jsem že stojíš vlevo za mnou jako v pootevřených dveřích, vůbec nerušíš, jen cítím tvou přítomnost.Jako když číháš až skončím a zároveň sleduješ co se děje. Když jsem se chystala ukončit meditaci opět jsi tam radostně vtrhla a řekla mi,,:Jé babičko , to je prima, já nebudu psát Ježíškovi jako to dělají děti ,já si s ním budu povídat jako ty!!!“ Já, racionálně smýšlející člověk sedím v údivu a pláču štěstím.Přijímám do svého života nové skutečnosti a odhaluji  díky tobě další část reality , kterou jsem si neuvědomovala.

Lidské vědomí je široké spektrum energií. Lidé ve svém lidství je vnímají jen omezeně. Vnímají jen to čemu se naučili věřit a jenom to jsou schopni přijmout.  Zatím je to jen malá část reality. Lidský mozek  zatím pracuje jen velmi  omezeně ,jeho účinnost je několikanásobně větší. Na stupni vývoje na jakém se právě nachází dnešní lidstvo, využívá asi jednu desetinu potenciálu mozku, ostatní zatím spí. Spí, protože naše galaxie procházela několik tisíc pozemských let , galaktickou nocí. Po noci přichází den, který bude trvat na pozemské poměry opět několik tisíc let. Začíná se rozednívat. Lidstvo se začíná probouzet.Proto na Zemi přicházejí bytosti plné světla jako jsi ty. Dík , že se tak krásně chystáš, sílíš a rosteš a už nyní ovlivňuješ svým světlem celý svět. Tvá maminka září tebou a je velmi krásná. Kamkoli přijdete rozzáří se pohoda a štěstí. Světlo je informace , tma je nevědomost. Tma v tento okamžik , tady a teď nemá šanci. Dík za ten okamžik,  že vím že existuje , že je realitou. Je reálné světlo šířit jako to děláš ty. Jako jsi rozhazovala v meditaci semínka kytiček lásky a dávala jim volbu ať si doletí kam chtějí, že nebudeš sázet rostlinky tak jak jsme to dělali ve skupině. Už chápu hloubku a význam tvého rozhodnutí. Dík , jsi úžasná.

Tvůj čas v maminčině bříšku se chýlí k novému začátku.Už se na tebe moc těšíme Narodit se  do pozemské, reality vyžaduje velkou odvahu a silnou energii záměru Je to první pozemská zkouška. Shromáždily se ve tvé blízkosti bytosti plné lásky  ze všech dimenzí ,připravené energeticky tě podpořit ve tvém kroku na zem.

Tvá maminka v prvním okamžiku dostala strach, ty zatím na strach  nehraješ .

Když si maminka uvědomila ,že na tento důležitý krok není sama, že jste na to přinejmenším  dvě , sjednotila svůj záměr s tvým a  tvůj porod proběhl hladce a rychle, že to trvalo ani ne 30 minut pozemského času a bez jediné jizvy, nebo poranění.

Dokonalá souhra, není pochyb , jste úžasný tým.

Hned po narození jsi narazila na lidské strachy a pochybnosti. Protože vše proběhlo tak rychle a hladce a to není zvykem, dali tě na noc pro jistotu do inkubátoru, prý dohřát.

Tys chtěla být u mámy a tak jsi křičela, vyjadřovala jsi svůj nesouhlas co s tebou dělají. Ve svém křiku jsi neměla slzičky a když ti měřili tep , byl prý  ,,normální“. Terorizovala jsi sestřičky, že nesměly při vstupu do místnosti rozsvítit, tu noc se pohybovaly  po tmě. Začali ti říkat Vzteklounek, protože nic nepochopily. Tu noc jsi přišla za mnou do snu a třesoucí se bradičkou mi vyčítavě řekla: ,,tak takhle to vypadá na zemi , když stojíš při mně? Vzali mě od mámy a dali mě do bedny, jsem tam sama a bojím se, to je divný pocit ten strach. Já chci k mamince!“ Jasný cíl a přímá energie záměru, jemně pokřivená  pozemským strachem,

Já jsem ti poslala lásku a řekla ti , ať se rozhlédneš kolem sebe, nejsi sama spousty jemných energetických bytostí je kolem tebe,můžeš klidně spinkat, jsi v bezpečí. Ráno budeš u maminky v náručí ,tvůj cíl je jasný, důvěřuj.

 Teď už víš, že cestu k cíli dokáže zbrzdit ,nebo pokřivit pouze strach. Cesta důvěry a lásky je volná, není čeho se bát.

Ráno jsi už byla u maminky, spokojená, s pocitem bezpečí.

Odpoledne jsme tebe a tvou mámu navštívili. Přivítala jsi mě tajemným úsměvem a hned zase třesoucí se bradičkou, tak, jak jsi přicházela v meditacích.

Vítáme tě, jsi nádherná lidská bytost plná důvěry a úžasného světla, které prostupuje vším.

 

Začíná nová kapitola našeho života. Něco končí a něco nového začíná.

 

Souběžně s tvým nádherným příchodem, od nás odešel jeden člen. naší rodiny, jedenáctiletý pes Dan. Vyrůstal u nás  s našimi dětmi. Byl 2 krát odložené štěně, které přišlo do už tak početné smečky . Bylo nás  sedm: Čtyři lidi a tři psi.Krásných 13 let společenství a přátelství.

Ve společenství nežijeme jen proto aby nám bylo jenom veselo ale také abychom poznali sami sebe a měli tak příležitost posouvat se ve vývoji.  Jak poznáme sami sebe? To co nemáme zpracované poznáme ve vztazích s nejbližšími. Jsou to  věci ,které se nám vůbec nelíbí často se jimi trápíme, odcházíme ze vztahů, navazujeme nové a zjišťujeme že se nic nezměnilo,  ten člověk je jiný ale trápení je podobné, ba ještě větší.   Ve společenství do kterého přijdeme je zakodovaná symbolika úkolu našeho života    Tak je to i se zvířátky, když je přijmeme za členy našeho společenství ukazují nám plnohodnotné informace o našem společenství,a učí nás bezpodmínečné lásce.

Mimochodem pes, je symbolem věrnosti , v Angličtině DOG, obráceně GOD, v překladu Bůh: zvláštní symbolika. Například kočka symbolizuje svobodu.Každý a všechno  má svou   symboliku, platnou pozemské realitě.

Nic není náhoda.Přicházíme žít svoje životy právě tam,kde máme svá nezpracovaná témata a nedodělané úkoly, tím dostáváme příležitost vše uvést do energetické rovnováhy a postoupit po spirále vývoje dál. Je třeba jít dál , od toho jsme tady , tak ubíhají dny našich životů ve fyzické realitě a pomalu začínají prosvítat i  záblesky poznání reality jemnohmotné.

Jsme víceúrovňové bytosti, záleží jen na naší volbě , kolik úrovní vědomě přijmeme.

Multidimenzionalita lidstva je jeho přirozenou součástí,zatím se tváří ,že je zapomenuta ale doba velmi rychle nazrává a tak se lidstvo začíná pomalu probouzet.  Uvědomovat si multidimenzionalitu, jsi mě má milá Adélko naučila právě ty. To, jak jsi za mnou přicházela v meditacích když jsi byla ještě u maminky v bříšku. Byla jsi tam i tady, což mě ze začátku trochu mátlo ale teď už vím , že je to přirozené a ráda budu poznávat další oblasti jemnohmoty.

Nastal den, kdy jsi  měla přijít z porodnice domů, já jela autem a natěšená na tebe a tvou  maminku, ale nevěděla jsem jak tvé mamce sdělím ,že Daneček už tu není. Byli  velcí kamarádi.Najednou jsem v hlavě uslyšela hlas. Byl tak naléhavý , že jsem zastavila a zapsala.

 

Zpověď jedné malé duše.

Dušička vypadala jako modrá bublina z bublifuku, jak se vznáší prostorem,tu se míjí s květinou a vítr jí popohání dál, nikam nespěchá,jako by chtěla někde přistát. Je jiná, protože duše ,které odcházejí mají dost velkou rychlost, neboť potřebují projít frekvenčními pásmy aby došly kam mají. Je zajímavé ,že každá vypadá jinak.

Nepřemýšlím, jen naslouchám a snažím se pokud možno nenarušovat hloubku významu slov , které tužka klouzající po papíru čmárá.

Já anděl Daniel- vám chci poděkovat, za vaši péči a lásku, v pozemském bytí.

Nyní k vám promlouvám, z jemnohmotného světa, světa energií.

Můj čas na Zemi, byl vyměřen na necelých šest let.

Díky vám a vaší lásce , jsem mohl zůstat 11 let. Bylo to krásných jedenáct let ,v téhle smečce.

Ale každá duše chodí do pozemské reality plnit svůj úkol aby mohla postoupit ve vývoji.

Dostal jsem příležitost a dík  za ni.Požádala mě Adélka, že jste jí naplánovali porod jinak než chce ona,abych jí pomohl. Přijal jsem fyzickou bolest a tím splnil svůj úkol a vrátil vám co jste mi po dlouhé roky dávali. Chci poděkovat Tomášovi za vyburcování soucitu v paničce, která najednou byla bezradná a nechtěla přijmout mou situaci. Dovedl jí k přijetí a rozhodnutí zavolat anděla, který mi pomohl z fyzického těla. Dík. Při čtení této zprávy klidně plačte, ale pak už se jen radujte moje smečko, máte hodně důvodů,využívání informací k tvorbě radostného života, hvězdičku Adélku a já se k vám rovněž hodlám vrátit do fyzické reality. Neboť tam mám hodně práce a vaše naladění mi velmi pomáhá vyvíjet se.Jsem stále s vámi a hlídám. Váš andílek Danílek

Moje ruka dopsala na kus papíru, který ležel na palubní desce.Znovu a znovu jsem udivená , jak jednoduše a lehce, bez jakého-koli úsilí žádané informace probíhají. ,,Zažádáš—dostaneš jasnou jednoduchou odpověď“.Je ale tak jemňoučká, že jí nesmíš propást a přebít svými myšlenkami. Jsme naučeni hodnotit co se smí , co ne , co je správné , co je špatné , co je možné, co není možné , jenom samá omezení. Pokud se nad tato omezení dokážeme povznést, spatříme další část reality, stejně pravdivou ale širší a hlubší.

 

 

A čas jde dál…

 

Čas běží, ty krásně prospíváš  říkáme ti Slunce, neboť v tomto předvánočním čase je světla málo a ty ,kam přijdeš , jako by se rozsvítilo a oteplilo. Máš zvláštní záři a úžasnou energii.

Tvá maminka chodí dvakrát týdně na odpoledne do práce a tak si tady spolu krásně užíváme.

Je tu zvláštní pohoda, i ostatní členové rodiny jako-by zářili. Jen poslední pes Jerry má světýlko menší a menší, stýská se mu po Danovi a zjevně si přeje odejít. Je o rok starší než byl Dan. A vlastně ho vychoval od štěňátka . Když přijedeš jako –by ožil leží  u postýlky a zajímá se o tebe, když odjedeš domů nekonečné hodiny spí.

  Jerry odešel za Danem  po sedmi týdnech. Tak to nejen  v psím životě chodí. Pes symbolizuje věrnost ,ale kam až je to věrnost a odkud je to závislost. To je velmi zajímavá otázka i pro lidi

Vím že se Dan objeví, nevím kdy ale jsem si jista ,že ho poznám. S Jerrym a Čertíkem, to bylo tak ,že proběhlo to co mělo a je třeba jít dál.

Jerry odešel v noci, po mnou pořádaném semináři Autority. On byl autoritou na našem dvoře, v našem bytě. Nikoho sem nepustil, jedině s naším svolením. S tou energií jsem si ho pořídila.

Kdysi mi třikrát za sebou vykradli obchod . Dvakrát zloděje odchytil služební pes. .Když jsme obchod budovali v našem domě dostala jsem strach aby třeba zloděj nepotkal mé děti a tak jsem koupila Jerryho.Celá léta plnil svůj úkol, někdy až moc. Tak velký strach jsem k Jerrymu vysílala a on plnil své poslání. Byl částí mé autority, nástavcem moci. Po semináři pochopil , že jeho služba skončila. Není z čeho mít strach a když tu není strach on už tu nemusí hlídat.Byl také vůdce své psí smečky, Dan s Čertíkem odešli , není už koho vést.

 

Něco k autoritám

Jedinou skutečnou autoritou, která je opravdová, je: Vesmírný řád energií.

Lidé, kteří jednají co nejvíce v souladu s tímto řádem, mohou být v určitých  směrech přirozenou autoritou.

Autorita je ve své své podstatě moc.Mocní jsme jedině tehdy, když jsme v jednotě se vším a i se tak cítíme. Když má někdo moc danou svým postavením ve společnosti, neznamená to , že je autorita. On se tak může tvářit ale my mu nemusíme věřit, že to tak je. Napoví nám naše pocity při setkání s takovým člověkem. Bude moudré, když ho přijmeme v jeho roli,uvědomíme si, co sním máme do činění, co je pro nás důležité , náš cíl  setkání.

Náš cíl, je naše autorita, naše pravda. Všichni jsme si rovni. A tak jednejme v rovině.

Chraňme svá výsostná území s láskou. Nedovolme těm ,kteří se tváří jako autority, aby nad námi měli moc, aby svévolně vstupovali do našeho prostoru a dělali si tam co chtějí. Jsme vládci našich říší a jak ve svém životě budeme vládnout, tak budeme žít. Je to naše říše, tedy naše vibrace, starejme se o ní s láskou.

Máme hlavu a srdce, rozum a cit, máme vše co potřebujeme, abychom byli dobrými vládci.

Máme k dispozici všechny nástroje rovnováhy, to jsou všechny  vlastnosti z lidského úhlu pohledu, jak pozitivní tak negativní. Například: věrnost ,oddanost, obětavost,přizpůsobivost,žárlivost,pomstychtivost,lakota, agresivita , to je jen malý příklad možností , které máme k dispozici. Některé jsme naučeni používat téměř bez hranic, jiné kategoricky odmítáme. Ale jsou to nástroje rovnováhy a my máme za úkol v životě najít rovnováhu, nebo střed.Využívejme s láskou všechny možnosti, v tom je naše bohatství a síla

 

 

Návrat

Nastaly Vánoce, Štědrý den dopoledne .Přijeli jste celá rodina. Tys s maminkou zůstala v autě a tvůj tatínek přišel do dveří a řekl: ,, můžete jít prosím k autu?holky vám něco chtějí.“

V autě na zemi ,u nohou tvé maminky seděl malý černý uzlíček chlupů . Zvedl ke mně oči plné strachu a zároveň v jejich hloubce bylo odevzdání se osudu.

Brala jsem ho do náruče a z pusy mi vylétlo: ,,to je náš Daneček“  Vypadá sice úplně jinak ale  cítím, že je to on. Díky!

 V krátkosti mi tvá maminka sdělila ,že ještě nikdy nebyl v bytě, že je ze dvora, že se asi nebude umět venčit. Nevadí ,on si vybere  co bude chtít.

Dala jsem  na koberec  starou bílou předložku , šla na půdu a po dětech přinesla pár plyšáků a pískacích hraček. Vyndala misky po psech , nasypala krmení a nalila vodu. ,, To je tvé místo a tvé misky“ řekla jsem. Vše očichal a lehl si na předložku. Jako-by rozuměl každému slovu. Začal sledovat co se děje.

Zrovna jsme zdobili stromeček, na zemi v obýváku byla velká krabice s ozdobami. Jen jsme se s dědou vrátili ke zdobení stromku a děda sáhl do krabice s ozdobami pejsek vyskočil a už byl v krabici s ozdobami, velký pomocník, šlapal v ozdobách. Jako starý Dan ,když děda stříhal na zahradě stromek, do rána ho ukousal úplně.Nebo když jsem sázela okrasné keře Dan je vždy několikrát vyhrabal, protože chtěl pomáhat a práce na zahradě ho moc zajímala. Tyto aktivity provozoval s námi při práci  a pokračoval sám po nocích když se nudil,  touto činností si patrně připomínal naší přítomnost na zahradě. Ozdobili jsme stromeček ve třech a najednou pejsek sedí v kuchyni u radiátoru a upřeně se dívá na suché pečivo , které suším pro zvířátka.To samé dělal starý Dan.. Dala jsem mu rohlík a on si ho šel sníst na  svou předložku a hodně drobil. Jerry  vždy posbíral všechny drobečky, jen Dan je nechával.

Najednou se pejsek zvedne z předložky a jde ke dveřím.Pustím ho ven, seběhne schody a vyčurá se do trávy a hned zpátky. Jako-by to tady znal a štěně , které žilo do teď na dvoře a hned ví co se po něm žádá? Je to úžasné.

K večeru při přípravě slavnostní večeře, si pejsek sedl ke kuchyňské lince a bokem se opřel o dvířka a sledoval co dělám To starý Dan také dělával. Když jsem tomu nevěnovala pozornost, lehnul si k misce a chroupal granule. Jídlo v leže to byl rovněž zvyk Dana. Neuvěřitelné.

 

A Jak se k nám dostal? Tvá maminka usoudila , že k jejímu rodnému domu  i když už v něm nebydlí patří pes. Abys i ty, jako tvá máma měla možnost vyrůstat s psím kamarádem Našla inzerát tady poblíž, zavolala a jely  jste se tam podívat. Byly tam krásné fenky a jeden malý ustrašený Moula, tak mu říkala paní chovatelka, na kterého nezbývalo papání a když ho  nakrmili, neudržel potravu v žaludku. Paní říkala ,že ho dá utratit ,že do něj nic není. Že se narodil sedmý a že není rovnocenný. Paní chovatelka přemlouvala tvou mamku aby si vybrala jednu z krásných fenek, ale tvá maminka řekla ,že je rozhodnutá a že tento pejsek jede právě do psího ráje.Naprosto jasná a čistá energie záměru. Je pravdou, že pro mne to byl nejkrásnější dárek pod stromečkem.

Dny ubíhaly z ustrašeného Mouly se pomalu stával sebevědomý pes, krásně rostl ale žaludek stále zlobil.

Jednou v noci, mu nebylo dobře a tak jsem byla vzhůru s ním. Pracovala jsem s ním na podvědomé úrovni napojením na duši.Základní otázka zněla: co nemůžeš v této existenci ztrávit? Odpověď mi rezonovala v hlavě. Měl jsem v plánu narodit se mrtvý,ale jedna duše mě požádala o vtělení svého vědomí, že prý buď budu utracen,nebo budu žít tuto existenci. Obě možnosti  duše znala a dala mi volbu .Zvolil jsem život.Tím ,že jsem měl v plánu nežít a pak žít, v tomto mezičase vznikly pochybnosti ,které se projevují problémy s trávením.

Časem se vše upraví. Pár zkušenostmi v této existenci, které mi pomohou zpracovat strach a pochybnosti.

 

Při své zvědavosti, jsem se duše ptala dál. Jak jsi věděl, že si přitáhneš právě nás?

Byla to dokonalá souhra energií, myslíš, že ty, nebo tvá dcera Káťa by si všimla silného prvního, druhého nebo třetího štěněte , všimla ale ví, že tato štěňata mají mnoho možností,v tomto světě, které si uvědomují, jsou krásná a budou se líbit většině lidí. Ale co ten sedmý, jakou má volbu? A co ten program,,utratit“.! Všechny tyto informace neslo vědomí starého Dana. Byl sice  třetí štěně z vrhu, ale dvakrát se stal na nějakém svém systému přesvědčení nevhodným dárkem, aby se dostal k vám. Proto se energeticky navázal na mou smrt a znovuzrození a stal se dárkem, tentokrát vhodným. Posun po vývojové spirále. Velmi silná energie záměru. Opět sedím v údivu a rychle jedu po řádcích, které moje ruka právě napsala. Dík za informace.

 

 

Dan v tom patrně umí chodit ,neboť jedna jeho genetická linie měla silný destruktivní program. Jeho mámu otrávili, tátu přejelo auto, sourozenci pomřeli na Parvovirozu, jen  Dan zůstal.

 

 

Energie lásky a strachu

Jak to pojmenovat?

Láska, Světlo,Bůh, tvořivá pozitivní síla, Vesmírná energie +, Universum, nejvyšší pravda.,

životadárná energie, radost,která otevírá ,odhaluje, osvobozuje, léčí.

Naše existence je tvořená touto energií v jednotě se vším.

Nikdy nejsme odděleni .

Pokud se tak cítíme , je to nepřirozený stav naší mysli. A jak myslíme , tak se cítí naše tělo.

Cítí, protože do dimenze strachu se dostáváme pomocí svých negativních myšlenek, které propuknou v emoce. Emoce jsou silné pocity, které nezvládáme.  Naším cílem je, silné emoce  vědomě zpracovat na pocity jemnějších frekvencí a vědomě vnímat jemné energie. Jde o posun této hranice vnímavosti na jemnější úroveň.

Emoce jsou velmi silné pocity ,které narušují rovnovážný stav, jsou tak silné ,že jejich průběh uzavírá strach. Jsou to zablokované, potlačené pocity.

Strach je silná emoce, temnota nevědomosti, která omezuje , svírá, poškozuje,je ničivá.

Existují dvě cesty,  jsou neslučitelné, nedá se po nich jít současně.Právě pro emoční oddělenost nelze jít po obou cestách současně. Jednoduše řečeno , buď  se nacházíme na cestě lásky ,nebo na cestě strachu. Můžeme si vybrat, kterou cestou půjdeme.

Pokud cítíme strach , je jasné že jsme sešli z cesty lásky a je to signál , kde se právě tady a teď nacházíme. A to je  dobře, protože když víme kde jsme, tak se můžeme vědomě rozhodnout kudy  chceme jít dál.

                  Cestou lásky?                                                               Cestou strachu?

Po dlouhé generace jsme byli tuláci, kteří se domnívali, že je to cesta jedna, kterou jde život a není v našich silách to měnit. A tak se člověk naučil trpět, protože neviděl jinou mužnost.

Možností je ale plný Vesmír. Jen si to uvědomit a vybrat si.Naladit se sami na sebe, usadit se ve svém středu, kudy proudí energie lásky, vědomě pozorovat tento proud.Pak vyslat do prostoru,jako šíp svou otázku.. Nedělat nic, jen setrvat ve svém bytí tady a teď, nelpět na výsledku. Lpění je forma strachu, že věci nebudou tak jak chceme, to není láska. Osvoboďme se od starostí. Bytí je nádherná věc. Jestli dostanete odpověď právě teď, nebo třeba večer při mytí nádobí, neřešte.Zažádali jste,odpověď stoprocentně jde.Záleží pouze na vašem naladění se na sebe.Může být tak jemňounká, že ji přehlédnete.Ale nezoufejte pokud jste opravdu rozhodnutí si věci řešit, příležitosti k pochopení budou stále přicházet. Až pochopíte a rozhodnete se zaujmout k věci jiný postoj, problém je vyřešen, už ho nemusíte mít.

                                                          pochopení   =  přijetí

Obroušení ostrých hran strachu, odporu, návrat do svého středu, zklidnění se,odpuštění.

 

 

Odpuštění

Odpuštění, je myšleno doslova. Je to vědomý odchod něčeho bolavého, jako obláček energie, který se vědomě rozhodneme pustit. Jako když shodíme těžký batoh, s kterým se táhneme ale ty věci v něm vlastně ani nepotřebujeme. Tyto uvolněné energie odcházejí Dimenzionálními  branami domů do Země, k přeměně. A tak zpravidla po jejich uvolnění ,se cítíme lehčí ,jako když z nás něco spadlo, vše vidíme jasněji. Místo po bolavém obláčku se ihned zaplní životadárnou energií.Různě dlouho jsme je věznili ve svých tělech.Dokonalým strážcem tohoto vězení je naše EGO, je to dobrý sluha ale zlý pán .Jestli-že ho necháme vládnout, zažijeme pocit naprosté oddělenosti, nepustí žádný pocit dovnitř a žádný ven. Jedině tak může vládnout.

                                                   EGO  =  STRACH

Ego má sloužit, ne vládnout, proto je dobré to vědět a vědomě udržovat rovnováhu. 

Strach je silná emoce , která nás dokáže ovládnout, ale naštěstí žijeme v zoně svobodné vůle, takže máme na vybranou, buď se bát ,nebo se strachem pozitivním způsobem pracovat.

 

Vědomá práce se strachem,je v dnešní době velmi důležitá, neboť spouštěče na nás číhají všude.Televize- zprávy,filmy plné násilí,podpráhové texty působící na naše podvědomí v reklamách a kreslených seriálech,surové počítačové hry  a jiné.

Co je to strach?Informace obsahující spouštěče strachu dnes vnímáme vědomě a nevědomě,podprahově.

 

 

Tento příběh je napsaný pro mojí vnučku Adélku,které je nyní 9 let a je hlavní příčinou toho děje,její životní příběh pokračuje dál ale síla Lásky,která mi vedla ruku,při psaní svých hlubokých zážitků, nemohl způsobit nikdo jiný než Láskyplní andělé.

Děkuji Všem průvodcům za láskyplné vedení a jsem vděčná životu ,že mohu zažívat Andělské  zázraky.

                                                                                                                S Láskou Jana

 

Za gramatickou úpravu ručí sama autorka :)

 

 

 

 

 

Zpět